Challenges
Datasets
Workspaces
Papers
Discussions
Leaderboard
Log inSign up
Challenges
Datasets
Workspaces
Papers
Discussions
Leaderboard
Blog
Job Board
Q3AS

© 2026 Aqora Quantum S.A.S.

TermsPrivacyLegal Notice

Individuální algoritmus

Published Jan 1, 2025• 0 citations
OpenAlex

Abstract

Kniha je pokračováním, v němž se představuje monolog Stvořitele, který ve formě hluboké vize sdílí moudrost s mladou ženou Soo a předává jí klíčová poznání o povaze reality. Ukazuje jí, že svět kolem nás je fraktálním výpočtem synchronizovaných bodů prostoru, kde každá forma a vjem vznikají jako interaktivní algoritmický model podmíněný vědomím pozorovatele. Barvy, tvary i čas nejsou pevné, ale emergentní výsledky kvantových synchronizací a všechny možné varianty existence jsou uloženy v astrální knihovně, připravené k aktivaci. Tento dialog mezi Stvořitelem a Soo odhaluje, jak vědomí spoluvytváří a neustále přepisuje realitu prostřednictvím sdílené rezonance i individuálních vektorů pozorování. Kniha tak otevírá hluboký pohled na svět jako živý, dynamický proces, ve kterém se myšlenky a existence prolínají a formují nekonečné spektrum možností.

Related papers

Quantum networks and its properties

David Chudožilov

Kvantové sítě jsou komunikačním prostředkem nové generace. Rozmach kvantových technologií umožňuje využití neklasických jevů jako kvantová superpozice, kvantové provázání a interference v komunikačních a kryptografických protokolech. Příkladem takového protokolu je kvantová distribuce klíče, která zajišťuje vytvoření a distribuci náhodného šifrovacího klíče mezi dvěma komunikačními uzly. Samotný termín kvantová síť znamená tři různé věci. První jsou aktivní kvantové sítě používající prvky jako opakovače nebo kvantová paměť, druhá pasivní optické kvantové sítě složené z děličů paprsku a posunovačů fáze a třetí představuje abstraktní matematický model založený na Hamiltoniánu, který lze charakterizovat grafem. V této práci popíšeme všechny tři pojmy, přičemž se soustředíme zejména na třetí zmíněný význam tohoto pojmu. V rámci zmíněného Hamiltoniánového modelu detailně zkoumáme tzv. efekt uvěznění kvantové excitace v jediném módu nebo v malém počtu módů. Efekt uvěznění zkoumáme jak pro kvantovou síť charakterizovanou úplným grafem, tak i pro grafy, kde nějaká hrana může chybět. Nepřítomnost hrany zkoumáme jak ve statickém případě, kdy hrana chybí permanentně, tak i v případě stochastického chování v čase, kdy se hrana přerušuje a opět znovuobjevuje.

•Aug 4, 2025•0 citations

Algebraické a mírově-teoretické vlastnosti struktur blízkých k Booleovým algebrám

Michal Hroch

Téma této disertační práce je studium konečně aditivních měr na strukturách blízkých Booleovým algebrám. Ve formulaci přijaté v teoretické fyzice jde o vyšetřování stavů na kvantových logikách. Přínos této disertační práce je obsažen v pěti přiložených článcích. V prvním z těchto článků se autor zabývá stavy s hodnotami v obecném tělese charakteristiky nula. Cílem je zobecnit klasickou Hornovu-Tarského větu o rozšiřování stavů (HT). Autor částečně uspěl v některých speciálních případech, ale obecně se ukázalo, že přirozená reformulace věty HT pro tělesa neplatí (kromě znaménkové formulace HT, kde se podařilo původní reálně hodnotovou HT zobecnit na tělesovou formulaci). V druhém článku autor vyšetřuje ortomodulární svazy, které dovolují zavedení symetrické diference. Tyto struktury, které jsou v současné době intenzivně studovány, byly v tomtu článku obohaceny o vhodný pojem stavu. Vznikla pak otázka, kdy se dá daný stav rozšířit na větší logiku (případně i takovou, která není množinově reprezentovatelná). Autor ukázal, že stavová rozšíření jsou možná pokud je stav definován na Booleově algebře. V obecnosti ani logiky velice blízké Booleovským stavová rozšíření nedovolují. Ve třetím článku autor dále analyzoval množinově reprezentovatelné logiky. Jako hlavní výsledky lze jmenovat kritérium pro rozšiřování stavů na Gudderových logikách a příspěvek k jistým fyzikálně motivovaným otázkám pro klasickou hustotní logiku (určitý nový pohled na Banachovy limity). Ve čtvrtém článku se autor zabývá pravděpodobnostně motivovaným pojmem Jauchova-Pironova stavu. Autor nalezl nutnou a postačující podmínku pro rozšiřování stavů definovaných na Booleově algebře a zachovávající při rozšíření Jauchovu-Pironovu vlastnost. Aplikací tohoto výsledku je dokázána věta o rozšiřování Jauchových-Pironových stavů na projektorovou logiku L(H). V pátém článku je zavedeno jisté nekonečné rozšíření Gudderovy logiky. V poněkud překvapivém kontrastu s konečnou Gudderovou logikou je dokázáno, že tyto zobecněné logiky dovolují rozšiřování stavů na potenční množinu.

•Aug 12, 2019•0 citations

Schrödingerova kočka a nový pohled na svět

Současná věda a fyzika se snaží vyhnout tématům, jako je vědomí a jeho podstata. Považuje je pouze za produkt činnosti mozku. Jak však naznačuje kvantová mechanika, fenomén vědomí (vědomého pozoro­va­tele) může úzce souviset s fyzikální podstatou našeho světa. K čemu by byl vesmír, kdyby zde nebyl nikdo, kdo by ho mohl pozorovat? Slavný myšlenkový experiment Schrödingerova kočka nám umožňuje podívat se na svět z jiného úhlu, než nás učili ve kole. Vesmír nemusí být jen masou neživé hmoty, v níž se život objevil jako náhodná ano­málie, ale naopak může být výsled­kem principu, který upřednostňuje pozo­ro­­va­tele před pozorovaným. To ale radikálně mění způsob, jak chápat tento svět.

•Jan 1, 2022•0 citations

Quantum Circuits Synthesis

Jakub Havlík

Oblast kvantového počítání se neustále rozvíjí a mnohé zlepšení technické realizace kvantových počítačů přichází každým rokem. Bohužel, mnohé třídy kvantových obvodů zdaleka nedosahují optimální podoby, což vede k podprůměrnému využití výkonu kvantových počítačů. Navíc, navrhování efektivních kvantových obvodů a algoritmů je neintuitivní a složité. Z těchto důvodů je poptávka po efektivní, automatické syntéze kvantových obvodů zásadní. V této práci přistupujeme k této úloze pomocí vyjádření kvantových obvodů pomocí predikátové logiky prvního řádu a následného zakódování formulí do SMT a MILP. Zároveň ukazujeme, že specifickou třídu repeat-until-success kvantových obvodů lze nadále optimalizovat, jelikož mají velmi specifickou formu, což vede k potřebě speciální specifikace vstupu takového obvodu, která potvrzuje nekonzistence mnohých existujících implementací. Naše řešení porovnáváme s moderním nástrojem Quokka# na souboru 500 úloh a ukazujeme, že každý z přístupů je v určité podskupině úloh lepší než ten druhý.

•Jan 1, 2026•0 citations

SEARCH AND STATE TRANSFER OVER NETWORKS VIA QUANTUM WALK

S. Skoupý

Tématem této práce jsou kvantové procházky a algoritmy na nich založené, především algoritmus pro vyhledávání a algoritmus pro přenos stavu. V první části této práce představíme kvantovou procházku v diskrétním čase s mincí, která je hlavní model používaný v této práci. Dále představíme vyhledávací algoritmus a algoritmus pro přenos stavu, které budou na těchto modelech založené. Další 3 kapitoly po teoretickém úvodu jsou tvořeny publikovanými články, které se zabývají vyhledáváním a přenosem stavu na různých typech grafů. V prvním článku se zabýváme vyhledáváním a přenosem stavu na M-partitním grafu, ve druhém článku se zabýváme vyhledáváním a přenosem na hyperkrychli, poslední vložený článek se zabývá huby u náhodné sítě. V poslední kapitole opět pracujeme s huby, tentokrát napojenými k d-regulárnímu grafu.

•Sep 8, 2025•0 citations

Programming and simulation with quantum computers

Jiří Viták

Přestože kvantové počítače, které mohou překonat konvenční počítače, jsou stále ve vývoji, je pro přípravu na budoucnost kvantové výpočetní techniky zásadní, abychom pokročili v porozumění a vývoji kvantových algoritmů. Tento bakalářský projekt zkoumá rozvíjející se oblast kvantového programování a simulace na aktuálně dostupných kvantových počítačích. Studujeme základy kvantového počítání a shrnujeme běžně používané principy používané v této oblasti. Teoreticky popisujeme kvantové procházky s klíčovým důrazem na varianty s diskrétním časem, které tvoří stěžejní část této práce. Dále představujeme optimalizovanou metodu pro efektivní implementaci kvantových procházek v diskrétním čase vhodnou pro současnou architekturu kvantových počítačů. Ukazujeme, že tato metoda je ve srovnání s běžnými metodami úspěšnější při zkoumání aspektů souvisejících s kvantovými procházkami, jako je dynamika šíření a dokonalý přenos stavu.

•Aug 21, 2024•0 citations
Kniha je pokračováním, v němž se představuje monolog Stvořitele, který ve formě hluboké vize sdílí moudrost s mladou ženou Soo a předává jí klíčová poznání o povaze reality. Ukazuje jí, že svět kolem nás je fraktálním výpočtem synchronizovaných bodů prostoru, kde každá forma a vjem vznikají jako interaktivní algoritmický model podmíněný vědomím pozorovatele. Barvy, tvary i čas nejsou pevné, ale emergentní výsledky kvantových synchronizací a všechny možné varianty existence jsou uloženy v astrální knihovně, připravené k aktivaci. Tento dialog mezi Stvořitelem a Soo odhaluje, jak vědomí spoluvytváří a neustále přepisuje realitu prostřednictvím sdílené rezonance i individuálních vektorů pozorování. Kniha tak otevírá hluboký pohled na svět jako živý, dynamický proces, ve kterém se myšlenky a existence prolínají a formují nekonečné spektrum možností.
Kvantové sítě jsou komunikačním prostředkem nové generace. Rozmach kvantových technologií umožňuje využití neklasických jevů jako kvantová superpozice, kvantové provázání a interference v komunikačních a kryptografických protokolech. Příkladem takového protokolu je kvantová distribuce klíče, která zajišťuje vytvoření a distribuci náhodného šifrovacího klíče mezi dvěma komunikačními uzly. Samotný termín kvantová síť znamená tři různé věci. První jsou aktivní kvantové sítě používající prvky jako opakovače nebo kvantová paměť, druhá pasivní optické kvantové sítě složené z děličů paprsku a posunovačů fáze a třetí představuje abstraktní matematický model založený na Hamiltoniánu, který lze charakterizovat grafem. V této práci popíšeme všechny tři pojmy, přičemž se soustředíme zejména na třetí zmíněný význam tohoto pojmu. V rámci zmíněného Hamiltoniánového modelu detailně zkoumáme tzv. efekt uvěznění kvantové excitace v jediném módu nebo v malém počtu módů. Efekt uvěznění zkoumáme jak pro kvantovou síť charakterizovanou úplným grafem, tak i pro grafy, kde nějaká hrana může chybět. Nepřítomnost hrany zkoumáme jak ve statickém případě, kdy hrana chybí permanentně, tak i v případě stochastického chování v čase, kdy se hrana přerušuje a opět znovuobjevuje.
Téma této disertační práce je studium konečně aditivních měr na strukturách blízkých Booleovým algebrám. Ve formulaci přijaté v teoretické fyzice jde o vyšetřování stavů na kvantových logikách. Přínos této disertační práce je obsažen v pěti přiložených článcích. V prvním z těchto článků se autor zabývá stavy s hodnotami v obecném tělese charakteristiky nula. Cílem je zobecnit klasickou Hornovu-Tarského větu o rozšiřování stavů (HT). Autor částečně uspěl v některých speciálních případech, ale obecně se ukázalo, že přirozená reformulace věty HT pro tělesa neplatí (kromě znaménkové formulace HT, kde se podařilo původní reálně hodnotovou HT zobecnit na tělesovou formulaci). V druhém článku autor vyšetřuje ortomodulární svazy, které dovolují zavedení symetrické diference. Tyto struktury, které jsou v současné době intenzivně studovány, byly v tomtu článku obohaceny o vhodný pojem stavu. Vznikla pak otázka, kdy se dá daný stav rozšířit na větší logiku (případně i takovou, která není množinově reprezentovatelná). Autor ukázal, že stavová rozšíření jsou možná pokud je stav definován na Booleově algebře. V obecnosti ani logiky velice blízké Booleovským stavová rozšíření nedovolují. Ve třetím článku autor dále analyzoval množinově reprezentovatelné logiky. Jako hlavní výsledky lze jmenovat kritérium pro rozšiřování stavů na Gudderových logikách a příspěvek k jistým fyzikálně motivovaným otázkám pro klasickou hustotní logiku (určitý nový pohled na Banachovy limity). Ve čtvrtém článku se autor zabývá pravděpodobnostně motivovaným pojmem Jauchova-Pironova stavu. Autor nalezl nutnou a postačující podmínku pro rozšiřování stavů definovaných na Booleově algebře a zachovávající při rozšíření Jauchovu-Pironovu vlastnost. Aplikací tohoto výsledku je dokázána věta o rozšiřování Jauchových-Pironových stavů na projektorovou logiku L(H). V pátém článku je zavedeno jisté nekonečné rozšíření Gudderovy logiky. V poněkud překvapivém kontrastu s konečnou Gudderovou logikou je dokázáno, že tyto zobecněné logiky dovolují rozšiřování stavů na potenční množinu.
Současná věda a fyzika se snaží vyhnout tématům, jako je vědomí a jeho podstata. Považuje je pouze za produkt činnosti mozku. Jak však naznačuje kvantová mechanika, fenomén vědomí (vědomého pozoro­va­tele) může úzce souviset s fyzikální podstatou našeho světa. K čemu by byl vesmír, kdyby zde nebyl nikdo, kdo by ho mohl pozorovat? Slavný myšlenkový experiment Schrödingerova kočka nám umožňuje podívat se na svět z jiného úhlu, než nás učili ve kole. Vesmír nemusí být jen masou neživé hmoty, v níž se život objevil jako náhodná ano­málie, ale naopak může být výsled­kem principu, který upřednostňuje pozo­ro­­va­tele před pozorovaným. To ale radikálně mění způsob, jak chápat tento svět.
Oblast kvantového počítání se neustále rozvíjí a mnohé zlepšení technické realizace kvantových počítačů přichází každým rokem. Bohužel, mnohé třídy kvantových obvodů zdaleka nedosahují optimální podoby, což vede k podprůměrnému využití výkonu kvantových počítačů. Navíc, navrhování efektivních kvantových obvodů a algoritmů je neintuitivní a složité. Z těchto důvodů je poptávka po efektivní, automatické syntéze kvantových obvodů zásadní. V této práci přistupujeme k této úloze pomocí vyjádření kvantových obvodů pomocí predikátové logiky prvního řádu a následného zakódování formulí do SMT a MILP. Zároveň ukazujeme, že specifickou třídu repeat-until-success kvantových obvodů lze nadále optimalizovat, jelikož mají velmi specifickou formu, což vede k potřebě speciální specifikace vstupu takového obvodu, která potvrzuje nekonzistence mnohých existujících implementací. Naše řešení porovnáváme s moderním nástrojem Quokka# na souboru 500 úloh a ukazujeme, že každý z přístupů je v určité podskupině úloh lepší než ten druhý.
Tématem této práce jsou kvantové procházky a algoritmy na nich založené, především algoritmus pro vyhledávání a algoritmus pro přenos stavu. V první části této práce představíme kvantovou procházku v diskrétním čase s mincí, která je hlavní model používaný v této práci. Dále představíme vyhledávací algoritmus a algoritmus pro přenos stavu, které budou na těchto modelech založené. Další 3 kapitoly po teoretickém úvodu jsou tvořeny publikovanými články, které se zabývají vyhledáváním a přenosem stavu na různých typech grafů. V prvním článku se zabýváme vyhledáváním a přenosem stavu na M-partitním grafu, ve druhém článku se zabýváme vyhledáváním a přenosem na hyperkrychli, poslední vložený článek se zabývá huby u náhodné sítě. V poslední kapitole opět pracujeme s huby, tentokrát napojenými k d-regulárnímu grafu.
Přestože kvantové počítače, které mohou překonat konvenční počítače, jsou stále ve vývoji, je pro přípravu na budoucnost kvantové výpočetní techniky zásadní, abychom pokročili v porozumění a vývoji kvantových algoritmů. Tento bakalářský projekt zkoumá rozvíjející se oblast kvantového programování a simulace na aktuálně dostupných kvantových počítačích. Studujeme základy kvantového počítání a shrnujeme běžně používané principy používané v této oblasti. Teoreticky popisujeme kvantové procházky s klíčovým důrazem na varianty s diskrétním časem, které tvoří stěžejní část této práce. Dále představujeme optimalizovanou metodu pro efektivní implementaci kvantových procházek v diskrétním čase vhodnou pro současnou architekturu kvantových počítačů. Ukazujeme, že tato metoda je ve srovnání s běžnými metodami úspěšnější při zkoumání aspektů souvisejících s kvantovými procházkami, jako je dynamika šíření a dokonalý přenos stavu.